Být všude včas a najít tlukoucí srdce. To je krédo kynologů záchranářů

Rozhovor s Helenou Šabatovou, prezidentkou SZBK ČR.

Být všude včas a najít tlukoucí srdce. To je krédo kynologů záchranářů

Historie záchranářské kynologie u nás se traduje již od roku 1964, kdy byla založena 1. brigáda záchranných psů v Příbrami pod Uranovými doly. Tehdy pouze zkušební projekt, jak vycvičit psy pro pomoc při neštěstí v dolech, se časem proměnil v právoplatný Svaz záchranných brigád kynologů ČR, jehož hlavním posláním není nic menšího než záchrana lidských životů v extrémních podmínkách. O důležitosti této činnosti i osobním vztahu k záchranářské kynologii jsme si povídali s Helenou Šabatovou, která je od roku 2016 v čele SZBK ČR.

Jak vypadala historie psích záchranářů v České republice?

Pár let po zmíněném zkušebním projektu v Příbrami, v roce 1977, byly do tehdejšího platného zkušebního řádu Svazarmu zařazeny dvoustupňové zkoušky. Dostaly se tak do podvědomí mnoha psovodů sportovní kynologie. Už tehdy jsem se těchto zkoušek účastnila i já s německým ovčákem Donem na Vyhaslém dole. V roce 1981 se uskutečnilo 1. Mistrovství republiky záchranných psů v Českých Budějovicích. Změna nastala po roce 1989, rok poté se sešli zkušení psovodi a ustanovili na oficiálním sjezdu samostatnou záchranářskou organizaci – Svaz česko-moravsko-slezských záchranných brigád kynologů. Tento svaz se začlenil do nástupnické organizace Svazarmu – Sdružení technických sportů a činností. Tento svaz byl jedním ze sedmi zakládajících členů Mezinárodní organizace záchranářských psů IRO v roce 1993 a je dosud platným členem. Poté byl upraven název svazu na Svaz záchranných brigád kynologů ČR, pod kterým funguje do současnosti.

Co vás na záchranářské kynologii tak uchvátilo?

Sportovní kynologie je nádherné vyžití se svými psy. Ale záchranářská kynologie má něco navíc – poslání, které vede až k záchraně lidských životů. To není sport, ale zodpovědnost. Absolutní souhra se psem, kdy musíte při ostré akci rozhodnout, zda pod sutinou je či není člověk, který na vaši záchranu čeká. Jsem šťastná, že jsem u této krásné činnosti vlastně od prvopočátku až dodnes.

Jak se našim psím záchranářům podařilo uplatnit se v zahraničí?

Od roku 1996 jsem byla v prezidiu mezinárodní organizace záchranných psů (IRO), a to až do roku 2016. Informace, které pocházely ze zasedání, jsme jako svaz využívali k aktivitám, které dopomohly mnoha psovodům k titulům mistrů světa a psovodům, kteří absolvovali Atesty pro nasazení. Byly v té době zejména těžkosti jako jazykové bariéry, vybavení psovodů a také finance. Vzhledem k tomu, že jsem měla možnost eliminovat mnohé, určitě to malým množstvím k úspěchu mých kolegů přispělo. Já jsem úspěšně absolvovala 1. Atest „Mission readiness test“, který IRO pořádalo.

Mají Češi své jméno i v Mezinárodní kynologické federaci FCI?

V FCI zastávám funkci viceprezidenta a moc mne těší, že Česká republika vzhledem k historii záchranářské kynologie byla oslovena jako jedna z mnoha členských organizací, aby byla zastoupena v FCI komise záchranných psů. Já jsem svou aktivitu v FCI projevila hned při prvopočátku tím, že jsme uspořádali 1. a 3. Mistrovství světa. Úplnou novinkou byl tlak na posledním zasedání v únoru 2017, abychom uspořádali světový šampionát v roce 2018. Nebylo to původně v plánu, ale vzhledem k mé zodpovědnosti za image komise, a protože nebyl nikdo, kdo má všechny potřebné terény a hlavně podporu vrcholného orgánu, přislíbila jsem toto mistrovství světa uspořádat. Věřím proto v podporu týmu organizátorů i v našem svazu.


Jak hodnotíte projekt Mladý sportovec, jehož je SBZK ČR aktivním členem?

Jako bývalý „svazarmovec“ jsem tento projekt velmi uvítala. Však mám také ocenění „Nejlepší sportovec roku 1985 (smích). Je to velice záslužná činnost pro mladé lidi. V našem případě mladé psovody, ale i příznivce, protože každý nemá možnost vlastnit svého psa. Ale všech aktivit se může i tak zúčastnit. Po vyhlášení projektu jsem měla jasno, co mladým sportovcům připravit. Zimní soustředění na Lesné proběhlo se zaměřením na lavinové vyhledávání. Počasí si s námi trochu zahrálo, takže i program byl trochu pozměněn, ale náplň byla opravdu bohatá. Další soustředění plánuji na červen se zaměřením na vodní vyhledávání. Program bude opět připravený tak, aby byl náročný a plnil účel zadání. Je třeba zdůraznit, že žádný takový projekt nelze uskutečnit pro mladé sportovce bez finančního zajištění. Proto moc děkuji a zároveň obdivuji všechny, kteří finance na tento krásný projekt zajistili a umožnili celé řadě svazů se do něj zapojit.

V čem vidíte hlavní přínosy psích záchranářů?

Mezinárodní organizace IRO se z původních sedmi organizací od roku 1993 rozrostla na nynějších 137. Z toho je patrné, že potřeba psích záchranářů je stále větší. Ztracené osoby, závaly, zřícené domy, zemětřesení, utonulí, zasypaní v lavinách, to vše je práce pro kynology záchranáře a jejich psí pomocníky. Pes svým štěkotem označuje nalezené osoby a říká svému pánovi: „Rychle přijď – můj nos a tvé ruce jej zachrání.“ Takže rozhodně chceme a budeme psy cvičit i nadále a budeme připraveni kdykoliv a kdekoliv pomoci.