Podpora technické vzdělanosti mladých je pro nás velkou výzvou

Rozhovor se Zdeňkem Ertlem, předsedou Sdružení sportovních svazů ČR.

Podpora technické vzdělanosti mladých je pro nás velkou výzvou

Sdružení sportovních svazů ČR je z hlediska počtu členů druhou největší sportovní organizací v České republice. Stále bojuje o větší přínos finančních prostředků do sportu, zejména pro děti a mládež. Zároveň se jí ale daří vytvářet kvalitní servis a podporu svým členským spolkům pro kvalitní fungování do dalších let. Rok 2015 zhodnotil předseda Sdružení sportovních svazů ČR Zdeněk Ertl.

Jak se dařilo Sdružení sportovních svazů v tomto roce?

Sdružení se dále konsolidovalo a upevnilo svoji pozici v rámci sportovních subjektů u nás. Vlastně od počátku mého působení ve funkci pokračuji v nastoupené cestě. Výší členské základny jsme za Českou unií sportu druhým největším sportovním uskupením. Jsme otevřeným spolkem, který umožňuje další rozšíření sportovní činnosti široké veřejnosti. Vzhledem k náročným podmínkám současného vývoje se snažíme vytvářet servis svým členským spolkům a jejich klubům tak, aby byly schopny pružně reagovat na současný vývoj.

Co se vám nejvíce povedlo a kde naopak vidíte rezervy?

Domnívám se, že se podařilo zlepšit mediální obraz technických disciplín jako takových.  Jednak k tomu výrazně přispěla úspěšnost našich sportovců, a to nemám na mysli jen 27 medailí veleúspěšného biatlonu, ale i 203 medailí těch ostatních, neolympijských sportů. Ty jsou, bohužel tak trochu v pozadí, ale kdo by neocenil ty sporty, které přispívají výraznou měrou k polytechnické a technické vzdělanosti naší mladé generace? Na tomto poli vidím rezervy, ale i možnosti, po kterých se zejména v poslední době tolik volá. Jsem přesvědčen, že právě naše sportovní svazy by ve spolupráci se školami mohly celkovou situaci zlepšit.

Máte pocit, že se situace ve sportování dětí a mládeže za poslední dobu výrazně zlepšila?

Tento pocit bohužel nemám, přestože vznikla a stále vzniká řada nových projektů na sportování dětí a mládeže.  Jejich fyzická kondice zdaleka není taková, jakou bychom si my zainteresovaní přáli. Stále se nedaří, aby toto snažení mělo širší dopad. Česká republika zaujímá v řadě nelichotivých průzkumů top umístění nejen v rámci Evropy, ale i na světě, ať již hovoříme o obezitě, kouření, alkoholu, ale i užívání drog. Někdy mi připadá, že méně by bylo více!

Nejen v této souvislosti se nyní hodně mluví o hasičích. Mají nový zpravodaj, jsou více vidět. Těší vás to?

Rozhodně. Jestli se nějaké organizaci dlouhodobě daří dobře pracovat s dětmi a mládeží, tak jsou to právě hasiči. V jejich klubech je organizováno více než 50 000 dětí a mládeže do 18 let. Ostatní sportovní svazy by jim jejich popularitu mohly závidět. Každý ví, že „hasiči“ jsou téměř v každé vesnici, jejich činnost nikdy nebyla přerušena politickými zvraty a v podstatě byla na politice nezávislá. A i když jejich finanční podpora nebyla a není optimální, dobrovolní hasiči vždy fungovali. Navíc náplň jejich činnosti je pro děti a mládež natolik atraktivní, že i kdyby nebylo jejich nového Zpravodaje hasičského sportu, každoroční příliv nových členů je zaručen.

Co vnímáte jako největší přínos a naopak chybu v současné organizaci a systému sportu na úrovni celé ČR?

Tuto oblast je těžké stručně definovat. Bude to otázka času a dovolím si říci, že modernizaci systému sportu u nás se věnují a budou věnovat týmy odborníků. Vzhledem k bohaté historii činnosti sportovních organizací a úrovni sportu u nás se máme k čemu vracet a laťku máme hodně vysoko. Jsou věci, a toto se netýká zdaleka jen sportu, které už tu jednou anebo několikrát byly a jen jsme na ně zapomněli. Takže z mého pohledu poučme se z historie, podívejme se na to, jaký je vývoj a trendy ve světě a hlavně používejme „selský rozum“.

Jak vnímáte novou ministryni školství Kateřinu Valachovou? Ztotožňujete se s její vizí?

Jednak vítám ženu na této pozici a to, zda se ztotožňuji s její vizí? Principiálně ano, protože evidentně chce pomoci sportu jako takovému. Řada věcí se jí již podařila, ale zatím je ve funkci poměrně krátkou dobu. Co kvituji s velkým uspokojením a hodnotím velice kladně je, mimo jiné, její snaha prostřednictvím programu číslo 8 dostat finanční prostředky přímo do klubů a dětských a mládežnických kolektivů. Toto je velká změna ve způsobu financování sportu, výrazné zkrácení cesty finanční podpory přímo tam, kde probíhá sportovní činnost. Tato problematika s sebou ale nese i zvýšené nároky na ty, kdo sportovní kluby vede.  Zde vidím problém v tom, že nemáme dostatek odborně připravených vedoucích mládežnických kolektivů a odborného aktivu, jehož věkový průměr je poměrně vysoký. Zde bude mít svou významnou roli i Sdružení sportovních svazů ČR a vedení ostatních republikových sportovních subjektů, které v rámci servisu musí být nápomocni při zpracování, podávání a vyúčtování event. finančních dotací MŠMT ČR.

Kdy jste se při sportu – aktivně nebo pasivně – naposledy nejvíce bavil?

Vzhledem k mému pracovnímu vytížení pracně hledám čas na aktivní sportování. Protože ale naše rodina žije sportem, manželka je tělocvikářka a sportovní funkcionářka, děti hrají reprezentačně squash, tak se snažím! Pravidelně několikrát týdně plavu, občas si zahraji squash a každý rok v zimě vyjedu na lyže. Letos se mi to již poštěstilo a snad se mi to podaří ještě v únoru příštího roku. Jinak pasivně sleduji úspěchy i neúspěchy našich sportovců a držím jim palce tak, jako každý správný Čech.

Co byste osobně popřál všem do nového roku 2016?

To je jednoduché, všem přeji především zdraví, spokojenost v osobním i pracovním životě, energii a pozitivní myšlení. To všechno ostatní pak přijde včetně, jak pevně doufám, i těch tolik žádaných a potřebných finančních prostředků do sportu, aby se naše vize a sportovní přání mohly stát realitou!