Financování sportu musí být jasné a srozumitelné každému, koho se týká

Názor Miroslava Jansty, předsedy České unie sportu, v deníku Sport.

Financování sportu musí být jasné a srozumitelné každému, koho se týká

Každé financování čehokoliv musí odpovídat logice fungování toho, co financujeme. Týká se to rodiny, byznysu i sportu. Podstata je stejná: zajistit peníze pro vznik a přežití, udržení chodu, investice pro rozvoj, zajištění budoucnosti. Financování musí být jasné, s předvídatelnými zdroji, srozumitelné každému, koho se týká.

V českém sportu se však stále drží pozůstatky socialistického financování, kdy o rozdělení rozhoduje „vrchnost“ a mechanismus přerozdělování odpovídá více centralistickému plánování než logice toho, jak sport žije. Je provázen nejasnými pravidly, různými a odlišně uplatňovanými, někdy zřejmými, jindy „utajenými“ koeficienty. Vše nahrává lobbingu či ovlivňování.

Přitom logika financování sportu před námi leží jak na prostřeném stole. Pár lidí, kteří, chválabohu, chtějí, sportovat, založí spolek. Členové přispívají, spolek žije, vzkvétá. Jak roste a s ním jeho potřeby, z příspěvků už nevyžije a hledá jinde. Když má jeho činnost smysl a význam pro společnost (obec, město, kraj) a je jasné, že se jí „investice“ vrátí, třeba ve zdravější populaci, výnosu ze sportovních služeb, má smysl sport dotovat z veřejných peněz tak dlouho a v takové výši, dokud přináší užitek všem. Na práci s dospělými při tom stačí, když je k dispozici sportoviště. Profesionálům přispívat tolik nemusíme, to platí diváci a soukromý sektor. Něco jiného je ovšem reprezentace.

Sportoviště musí fungovat jako součást občanské vybavenosti. To by měly platit kraje, města a obce. Je nutné vytvořit podmínky, aby spolky tam, kde to dává smysl, převedly sportoviště na obec nebo kraj jako na dobré hospodáře. Ve sportu lze šetřit společnými službami pro spolky. Není nutné, aby v malém městě tekly peníze nekoordinovaně do několika menších administrativních pracovišť, efektivně může pracovat jedna univerzálnější kancelář s polovičními náklady. Ne nadarmo Evropská unie konstatovala, že sport je specifický, nedají se tu mnohdy aplikovat obecná pravidla financování.

Je skvělé, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a její ministr přistoupili k přípravě nových mechanismů financování sportu v nejvyšší čas. Věřím, že budou respektovat vlastní povahu bytí sportu, velké rodiny, která má svoji reprezentaci, své děti, své potřeby přežít, udržet se v chodu, mít kde bydlet a rozvíjet se, být užitečná pro společnost.

Je nutné vytvořit podmínky, aby spolky tam, kde to dává smysl, převedly sportoviště na obec nebo kraj jako na dobré hospodáře.

 

28.6.2014 - Sport, str. 23 - Komentáře, foto:Dominik Bakeš (Sport)